slider

 

Barokní areál poutního místa vznikl na místě bělohorské bitvy v letech 1704-1730 z iniciativy pražských měšťanů a umělců. Do roku 1785, kdy byl zrušen dekretem císaře Josefa II, byl oblíbeným cílem poutí a vycházek pražského obyvatelstva. V roce 1811 bylo díky knězi Josefu Czapkovi, kanovníkovi kapituly na Pražském hradě, poutní místo obnoveno a opět hojně navštěvováno. V roce 1827 přešlo do správy břevnovských benediktinů.

 

Za II. sv. války zde sídlila Luftwafe a protiletecká obrana blízkého letiště v Ruzyni, z té doby zde zůstal protiletecký kryt. Za komunistické éry byl poutní kostel sice přístupný lidem, protože ve faře sídlil diecézní kněz, ale přilehlé hospodářské budovy byly využívány státní policií k odposlechům zahraničních hovorů.

 

Po roce 1989 se celý areál vrátil zpět do majetku řádu benediktinů a od podzimu roku 2007 mají v bývalé faře a přilehlých budovách svůj klášter  sestry benediktinky z opatství Proměnění Páně – komunita Venio.