slider

Centrálu poutního místa tvoří kostel křížového půdorysu zasvěcený Panně Marii Vítězné. Na hlavním oltáři se nachází tzv. Strakonický obrázek, který sehrál významnou úlohu v bělohorské bitvě. Dle legendy jím karmelitánský mnich P. Dominik Jesu a Maria žehnal před bitvou vojsku, které pak nečekaně rychle připravilo protivníkovi zdrcující porážku. Ve třech kupolích kostela se nachází působivé fresky tří malířů evropského jména - C.D. Asama, V.V. Reinera a  J.A. Schöpfa.

bila hora kostek bila hora obrazek

Nádvoří kostela je chráněno ze tří stran ambitem – křížovou cestou, jejíž kupolky a stěny jsou bohatě zdobeny freskami, m.j. unikátním souborem evropských mariánských poutních míst (Atlas Marianus). Čtvrtou stranu tvoří bývalý dům duchovního správce, dnes klášter sester benediktinek - komunity Venio

bila hora ambity bila hora freskyk

V nádvoří kostela se nachází společný hrob vojáků padlých v bitvě, u kterého byla roku 1999 sloužena ekumenická pietní bohoslužba - na znamení smíření dříve znepřátelených stran.

Na stavbě a výzdobě poutního místa, kterou inicioval v letech 1704-30 pražský stavitel a malíř Christian Luna, se podíleli osobně nebo finančně téměř všichni tehdejší významní pražští umělci, mimo jiné zřejmě i stavitel J.B.Santini. Jižní vstupní portál poutního místa je připisován K.I. Dientzenhoferovi.