 | Zde
proběhla 8. listopadu 1620 závěrečná fáze první velké bitvy třicetileté války, jejíž
politické i vojenské dopady poznamenaly na dlouhou dobu české země i
celou Evropu. Fridrich Falcký - protestantský "zimní král" - opustil
spěšně Prahu a katolická Liga slavila vítězství
dosažené "za pomoci Matky Boží". Malý pozdně gotický obraz Narození
Krista pocházející ze Strakonic, kterým podle legendy karmelitán Dominik
à Jesu Maria žehnal vojsku Ligy, dostal jméno "Maria Victoria -
Marie Vítězná".
Na
místě bitvy byla brzo vystavěna malá kaple zasvěcená sv. Václavu. V
roce 1628 se řád servitů pokusil založit zde klášter, což ale nebylo
možné kvůli nedostatku vody. K tomu byla Bílá Hora vždy přístupovou
cestou pro nepřátelská vojska táhnoucí ze západu a tedy místem
strategicky důležitým, ale pro své obyvatele zároveň nebezpečným.
Počátkem 18. století, které přineslo nevídané oživení mariánského kultu
v Čechách, začal bavorský zedník Michael Hagen se stavbou objektu,
který dnes obdivujeme jako dílo řemeslníků a měšťanů - šlechta
ani žádné z řeholních společenství neměli na stavbě větší podíl.
Nejprve byla roku 1704 vybudována kaple, 1708 následovaly ambity a
dům pro kněze, dále rohové kaple, brány... Ambity a impozantní kopuli
kaple navrhl pravděpodobně Giovanni Santini, na malbě kopulí se
podíleli známí umělci C. D. Asam, J. A. Schöpf a W. L. Reiner.
Další pracovali na výzdobě kaple a ambitů, ve kterých můžeme vidět
v Čechách nejobsáhlejší sbírku zobrazení mariánských milostných obrazů,
dnes bohužel již z větší části ve velmi špatném stavu. Stavitelské a
jiné práce probíhaly až do roku 1730. V roce 1785 bylo také toto poutní
místo zrušeno dekretem Josefa II. Roku 1827 přešel poutní komplex do vlastnictví břevnovských benediktinů, kteří vykonávají duchovní správu i v současné době.
Hranice
barokního areálu tvoří obdélníkový ambit se čtyřmi rohovými kaplemi a třemi
přístupovými branami - severní, jižní a východní. Na západní straně
přiléhá k ambitům dům pro kněze - fara, která se má stát v nejbližší
době naším novým domovem. K objektu patří ještě přilehlá zahrada a
bývalý dům pro poutníky, který je v dezolátním stavu. Uprostřed
obdélníkového nádvoří stojí kostelík s křížovým půdorysem zasvěcený
Panně Marii Vítězné. V něm je na hlavním oltáři umístěna kopie tzv.
Strakonického obrazu pořízená v roce 1708 při příležitosti vysvěcení
kaple.
Areál poutního místa je s výjimkou času
bohoslužeb zatím zavřený. Na případné prohlídce je nutné se domluvit
předem v břevnovském klášteře.
(podle Johanny Herzogenberg a dalších)
P
| |
